Arduino

K čemu je dobré měřit čas. To je na dlouhou debatu. U svých projektů ho hlavně využívám k časování spínání a ukládání logů. O tom toho bylo už napsáno dost, ale o nastavení času? To jsem nenašel ...

Konečně něco, co dělá něco užitečného. Ukážeme si měření teploty ještě jinak a současně ho zobrazíme na displeji, umožníme měnit rozlišení a přiřadit čidla k jednotlivým místnostem  ...

Už podle názvu zbytečný článek. O měření teploty je toho na webu až dost. My se na to podíváme úplně jinak a mohu Vám slíbit, že toto na webu nikde nenajdete ...

Kreslení tlačítek mě osobně vůbec nebaví. A když otočím displej, celé se to rozpadne. Řešení je přitom jednoduché. Tak pojďme počítat, použít definici pole typu struct, pak bombónek a na závěr kreslení barevných obrázků  ...

Displej máme zapojený, kalibrovaný, hlavně funguje a známe příkazy. To hlavní máme za sebou a teď se zaměříme na to jak ho využít. Základem je tlačítko, které spustí příkaz. A to je to, na co se zaměříme v tomto článku ...

Už to svítí a maluje kolečka. Displej toho za pomoci knihovny dokáže mnohem více. V tomto díle si projdeme jednotlivé příkazy, které nám na displeji vykouzlí různé obrázky. Proč obrázky, protože všechno co na grafickém displeji ...

Při zapojování svého prvního grafického dotykového displeje, jsem jako správný začátečník, hledal podporu na internetu. Doslova stovky článků, ale žádný z nich mi displej zprovoznit nepomohl. Po týdenní flustraci, jsem použil cestu pokus omyl...

Že k Arduino připojíte prakticky vše, je prostý fakt. Natáhnout dva dráty a jedeme, tak přesně takto to nefunguje. I připojování periférií má jasně stanovená pravidla, která je nutné dodržovat a stejně to neznamená, že to bude fungovat jak má...

Koupíte si novou periférii (třeba displej), máte radost, že došel, sednete k počítači, vše zapojíte, nahrajete program a nic. Znovu zkontrolujete, stokrát projdete a přepájíte, všechno je v pořádku, ve specifikaci je napsáno 5V compatible

Arduino bez možnosti nastavení, to není ono. Potřebujete vyměnit čidlo, strčíte ho do kapsy vezmete notebook, kabel a jdete na to. No, čas se dá strávit i příjemněji. Umíme pracovat s pamětí EEPROM ...

Paměť SRAM si řídí Arduino samo. Vy řídíte pořadí zápisu a okamžik kdy Arduino paměť obsadí a kdy ji uvolní. V tomto díle se tedy budeme zabývat práci s SRAM, použití proměnných, optimalizací kódu a řízení využití této paměti.

Každý čip, v našem případě arduino má několik druhů pamětí. Každá z nich má specifický účel a každé arduino má každou paměť jinak velikou. Jak velikou a kolik které jste využili o tom Vás informuje Arduino IDE ve kterém píšete program.

Opakování je matka moudrosti – EEPROM je paměť mikrokontroléru, kde zapsaná data zůstanou i po vypnutí napájení. Má omezený počet zápisů, výrobcem deklarovaných min. 100 tis. bylo v praxi více než 12 mil. Je to paměť, kde vy určujete co a kam se zapíše.

Pojďme se podívat na konkrétní příklad využití čtení na analogovém pinu Arduino. Ukážeme si, jak změřit objem nádrže pomocí tlakového čidla, zobrazení objemu vody v nádrži na progres baru a samozřejmě i na LCD 16x2.

Vážení příznivci webu arduinotech.cz, po dohodě s panem Jaroslavem Boháčem jsem se rozhodl publikovat jeho články na téma práce s Arduinem určené spíše pro začátečníky. Ovšem i z těchto článků bude možné jistě vhodnou kombinací postavit i náročnější projekty